Beginnings were hard, but I always had you 5/7

7. června 2014 v 17:15 | Sungji |  Super Junior
Název: Beginnings were hard, but I always had you (Začátky byly těžké, ale vždy jsem tě měl)
Pairing: KyuMin (Kyuhyun/Sungmin)
Díl: 5/7


Kyuhyun se stále neprobouzel a tak nikdo nevěděl, jak to bude. Všechny koncerty byly zrušeny a většinou se nikomu nechtělo ani na nějaké interview nebo něco. Čas utíkal velmi rychle a Kyuhyunův stav se vůbec neměnil. Až jednoho dne, právě když Sungmin seděl u jeho postele a zase plakal, se stalo něco, čemu by nikdo nikdy neuvěřil, kdyby to neviděl.
Sungminovy slzy se vpíjely do Kyuhyunova nemocničního prádla. Tiše vzlykal a modlil se k Bohu. Prosil jej, aby mu vrátil člověka, kterému se ještě nestihl vyznat. Člověka, na kterém mu tak záleželo.
V tom se najednou Kyuhyun pohl. Lehce sevřel Sungminovu ruku a pomalu otevřel oči. Operace proběhla sice dobře, ale nikdo si nebyl jistý, jestli to přežije. Avšak Sungmin doufal, věřil a to se mu vyplatilo.
Černovlásek se i přes všechny slzy usmál. Kyuhyun se na něj podíval a nejvřelejším pohledem si ho prohlédl. Chyběl mu tak moc. I když si pořádně nepamatuje, co se stalo, ze Sungminova výrazu poznal, že to bylo něco hrozného. Snažil se posadit, ale nešlo to. Všechny místa, která byla obmotaná obvazy ho zabolela a žebra cítil snad až někde v krku.
"Lež Kyu!" vypískl Sungmin a opatrně ho zase položil na lůžko. Kyu chtěl něco říct, ale hlasivky jako kdyby mu vynechaly. Naprázdno otevřel pusu.
"Kyu?" černovlásek se na něj nechápavě podíval. Vyjukaný výraz v jeho obličeji se Kyuhyunovi vůbec nelíbil.
"Zavolám doktora." zašeptal a rychle utíkal pro jeho opatrovníka. Doktor přišel do pár sekund. Kyuhyuna si nevěřícně prohlédl a slabě se usmál.
"Vaše 20% šance se opravdu prokázala. Díky ní jste znovu mezi námi." další úsměv. Oba se na doktora nechápavě podívali. Dělá si snad srandu? Ani jeden z nich nechápal, jak to mohl tak klidně říct. Ale nakonec jen pokrčili rameny. Oba byli šťastní, že se uzdravil.
***
Kyuhyun se uzdravoval celkem rychle, ale na plánované MV se moc netěšil. I když ho propustili z nemocnice, nemohl nikam moc chodit a většinou jen ležíval doma. I když je zrovna ten typ, který by klidně dokázal proležet celý den, postel už ho štvala. Chtěl jít do parku na čerstvý vzduch, dokonce se už těšil i na to, jak bude zase stát na pódiu. Ale na to si musel ještě počkat. Zatím mohl chodit nanejvýš tak po dormu.
Sungmin byl jeho oporou po celou dobu jeho léčby. Avšak ten zkrat co se děl v Heechulovi nedokázal pochopit. Nevěděl, proč se k němu Heechul najednou chová tak hezky. Proč je na něj milý. Ale doufal v to, že je to jen kvůli jeho zranění. Jenže to nebyla pravda. Heechul k němu projevoval více náklonnosti než k ostatním a dokonce i s Hankyungem se už tolik nebavil. Miloval ho, to ano, ale měl takový zvláštní pocit, že už k sobě prostě nepatří. Ale Hankyung o tom zatím nevěděl. Nevěděl, že s ním Heechul už nechce být…
***
Po dalším měsíci už konečně Kyu mohl normálně provozovat aktivity. Sice měl pořád nařízené, aby na sebe dával pozor, a nesmí se namáhat, ale už se mohl volně procházet po městě a konečně si zahrát na PSP, aniž by musel ležet v posteli.
Přečetl si rozvrh na jejich nové MV s názvem Don't don a nevěřil svým očím. Věděl, že po té nehodě nebude moct vystupovat nějak moc, ale i tak si myslel, že mu dají víc než dvě věty v celé písničce. Naštvaně se posadil do křesla a zavolal si jejich stylistku.
"Yoon Jae? Stáhni mi to na blond prosím tě." přikázal jí a ona se do toho pustila.
Za necelé dvě hodiny byl Kyu jako nový. Měl ostříhané vlasy a odbarvené na blond.
"Děkuju." usmál se na hnědovlasou dívku, která do něj byla naprosto udělaná.
"Nemáš za co, oppa." začervenala se a uculila. Kyu jen obrátil oči v sloup a odešel. Cítil se tak nějak líp, když se nemusí dívat na své staré já, které prožilo tolik hrozných věcí. Od té doby, co je ve skupině ho ještě nepotkalo nic hezkého. Tedy kromě Sungmina. Nikdy neměl tak dobrého kamaráda, jako je pro něj zrovna tenhle černovlásek.
"Hej, co tu děláte? Tady nikdo nesmí!" vyjekl najednou někdo za Kyuhyunovými zády. Kyu se otočil a spatřil Leeteuka.
"Omo!" další výkřik.
"Do prčic Kyu, tohle mi nedělej! Myslel jsem si, že jsi nějaký novinář." oddechl si, když zjistil, že je to jen nejmladší člen.
"Mian." omluvil se prostě blonďáček a odešel do svého pokoje, který se Sungminem sdílel. Otevřel dveře a lehl si do jejich společné postele. Za tu dobu ještě nebyli schopní mu koupit svou vlastní, ale Minniemu ani jemu samotnému to vůbec nevadilo.
"Do prdele, kdo jste? A co děláte v mé posteli?" rozrazily se dveře a v nich stál malý černovlásek. Kyuhyun se podíval směrem ke dveřím na svého spolubydlícího.
"Jestli se vám ta barva nelíbí, tak to řekněte, ale pořád nekřičte." vydechl unaveně a zase se přetočil čelem ke zdi.
"Kyu? Já..to..promiň." zakoktal se Sungmin. Poté si přisedl k ležícímu Kyuhyunovi a prohrábl mu nově odbarvené vlasy.
"Náhodou ti to sluší, ťulo." usmál se černovlásek a vlepil mladšímu pusu na tvář. Kyu prudce otevřel oči a nechápavě se na Sungmina podíval.
"Minnie, ty…" zasekl se. Proč to vlastně řešit, když mu to nevadí? Nakonec se na černovláska jen usmál a zase oči zavřel.
Najednou však ucítil tlak na svých rtech. Někdo se ho snažil políbit. Aniž by se však podíval, kdo to je, pootevřel své rty a nechal se líbat. Kupodivu se mu to opravdu líbilo a neměl v plánu s tím přestat. Jenže někdo mu to asi nepřál, protože se otevřely dveře a dovnitř někdo vešel. Člověk, který ho líbal se od něj odtáhl a vyjukaně hleděl na druhého člověka, který právě vešel do jejich pokoje.
"Ještě pořád tu mám věci. To že spím jinde nic neznamená." řekl v klidu Shiwon a více méně ignoroval to, co viděl. Bylo mu to totiž jedno. Kyu konečně otevřel oči, aby zjistil, co se děje. Před sebou uviděl vystrašeného Sungmina a na druhé straně se nacházel Shiwon. Geloval si své vlasy a oblékal se. Pravděpodobně se někam chystal.
"Nenechte se rušit." dodal jako by nic. Sungmin se konečně podíval na blonďáčka, který ještě pořád moc nechápal, o co jde.
"Promiň." zašeptal černovlásek a chtěl odejít, avšak nejmladší jej chytl za zápěstí a přitáhl si ho k sobě na postel.
"To, že jsi to udělal ty ještě neznamená, že já jsem to udělat nechtěl." šeptl a znovu se přitiskl na černovláskovy rty. Musel znovu cítit jejich chuť. A i když byl v pokoji ještě někdo třetí, objel konturu Sungminových rtů a laškovně se při tom olízl. Měl na něj chuť. Na celého. Vášnivě jej líbal a užíval si ten krásný pocit. To, jak se ho mohl dotýkat, jak jej jeho doteky dováděly k šílenství.
"Kyuhyun-ah!" vzdychl černovlásek a víc se natiskl na Kyuovo tělo. Vůbec si v zápalu slasti nevšiml, že už Shiwon dávno odešel.
"Miluju tě!" vyjekl najednou Sungmin. Kyuhyun se zasekl a odtáhl se od staršího kluka.
"Cože?" Černovlásek se na něj nechápavě podíval. Nevěděl, co řekl špatně. Nemá ho snad Kyu taky rád, když se s ním líbá?
"Miluju tě." zopakoval znovu. Kyuovi význam těchhle slov vůbec nedocházel.
"Miluješ? Ale vždyť....opravdu?" Sungminovi se do očí nahrnuly slzy.
"Opravdu." přiznal, vstal a odešel.
"Počkej!" vyjekl Kyu, ale to už bylo pozdě. Sungmin byl pryč.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama