My heart is broken

11. ledna 2014 v 16:08 | Sungji |  -> FF na přání <-
Název: My heart is broken (Mé srdce je zlomené)
Pairing: Larry (Louis/Harry), Elounor (Eleanor/Louis)
Díl: 1/1
Věnováno: Larry 4ever
Pozn.: Doufám, že se ti povídka bude líbit :) Mimochodem není to nijak mířeno proti El, kdyby jste mě chtěli nějak obvinit :D




"Pojď za mnou." Usmál jsem se na něj a přitáhl si ho k sobě. Louis se ke mně sklonil a políbil mě. Vjel jsem mu prsty do vlasů a nechal se ním líbat po celém těle. Byly to ty nejkrásnější chvíle mého života, když jsem mohl být s ním.
Rukou mi zajel pod kalhoty a lehce se otřel o můj rozkrok. Ďábelsky se na mě usmál a po chvilce už jsme oba leželi nazí pod peřinou a užívali si doteky jeden druhého. Nakonec jsme usnuli.

Když jsem se probudil, Louis už pobíhal po kuchyni a něco chystal. Byl tak roztomilý, když na sobě neměl nic jiného než jen zástěru zavázanou kolem pasu.
"Jsi rozkošný." Řekl jsem směrem k němu a dál ho pozoroval z postele. Teď jsem byl opravdu rád, že mám tak malý byt a tak můžu na něj vidět přímo.
"Haz, tohle není vůbec tak vtipné, jak si myslíš. Je mi zima a ty jsi mi spal na oblečení." Pokýval hlavou v nesouhlasu, ale nakonec se usmál.
"Tak šupej do postele a já to dodělám." Políbil jsem jej a pořádně ho přikryl. Poté jsem si obul papučky a vydal se dodělat snídani.
"Haz, nezapomněl si náhodou na tu dnešní oslavu, že ne?" optal se mě najednou. Otočil jsem se na něj.
"Neboj se, dárek pro Niallera už mám." Mrkl jsem na něj a už servíroval vajíčka na talíř. Louis si spokojeně oddychl. Očividně se mu opravdu ulevilo.

Když jsme dojedli bylo už skoro půl 11. Oblékli jsme se a Louis se vydal do práce.
"Vyzvedni mě o půl 6, ano?" usmál se a dal mi ještě malou pusu.
"Bude se mi po tobě stýskat." Nahodil jsem smutná očka a vyčkával. Louis totiž věděl, co to znamená.
"Ještě jednu, ale už vážně musím." Pousmál se a daroval mi ještě jeden poslední polibek.
"Tak o půl, lásko." Zavřel jsem za ním dveře a poté se svalil na postel. Miloval jsem ho tak moc, že jsem si život bez něj nedokázal představit. Byl naprosto dokonalý a já měl pocit, že on by mohl být ten pravý. Ne, určitě to byl ten pravý.
Dneska jsem mu chtěl navrhnout první vážný krok, který by nám pomohl posunout se v našem vztahu dál. Rozhodl jsem se, že to udělám ještě před tím, než se dostaneme na tu oslavu.

Den skoro vůbec neubíhal, ale když jsem douklízel, konečně už bylo 5. V rychlosti jsem se převlékl, vzal Niallův dárek a rozjel se k Louimu do práce.
Louis pracoval v jedné restauraci nedaleko centra. Zaparkoval jsem na svém každodenním místě a vyčkával, až se objeví můj přítel. Koukl jsem se na hodinky a přesně na minutu se otevřely dveře od mého auta. Louis nasedl dovnitř a usmál se.
"Můžeme." Řekl, připoutal se a my se rozjeli k Niallovi. Nialler bydlel od Louiho práce necelé půl hodiny, takže jsme měli kupodivu dost času to probrat. Jakmile jsme zajeli za roh, Louis se ke mně naklonil a dal mi pusu.
"Ještě pořád nejsi schopný přiznat barvu?" zeptal jsem se ho. Louis přimhouřil oči.
"O co ti jde, Haz? Víš, že s tím mám prostě problém. Nemůžu všem jen tak rozhlásit, že mám přítele, když ani nejsem gay." Řekl příkře.
"Nejsi gay a proto máš přítele. Jak logické. Loui já přece po tobě nechci, abys to někomu rozhlašoval. Jen mě mrzí, že se za mě stydíš." Vysvětlil jsem a byl si jistý, že dneska mu tu nabídku o společném bydlení rozhodně nabízet nebudu.
"Jo no, je to zkrat." Zašeptal.
"Zkrat? Takže jsem jako jen nějaká chyba? Něco nedůležitého, co tě jen tak z ničeho nic přepadlo? To je hezké, že mě bereš takhle." Dostával jsem se do nálady, do které jsem se rozhodně dostat nechtěl. Buď něco za chvilku rozbiju nebo se rozbrečím.
"Haz, neberu tak tebe. Jen.."
"Jen náš vztah. Chápu." Přerušil jsem ho. Louis se na mě smutně podíval.
"Je to pro mě těžké." Šeptl.
"To pro mě taky. Ale nikdy bych tě nenazval žádným zkratem. Když někoho miluješ, je jedno jestli je to holka nebo kluk. Je to prostě láska a ne žádný zkrat." Měl jsem nervy na dranc.
"Já vím, Harry. Promiň." Louis sklopil zrak a já měl pocit, že jsem se ho opravdu nějak dotkl. Ale vždyť on byl přece ten, co mě nazval zkratem.
"Nebudeme to teď rozebírat." Vydechl jsem. Louis mě pohladil po ruce.
"Víš, že tě miluju. Že to víš?" otázal se. Přikývl jsem.
"A ty víš, že miluju tebe." Nechal jsem se ním políbit na tvář.

Po necelých 10 minutách už jsme byli u Niallova domu. Zazvonili jsme a Niall otevřel. Kupodivu tam nebylo moc lidí. Jen kluci, Liamova a Zaynova přítelkyně a ještě jedna holka.
Posadili jsme se na sedačku do obýváku a Niall nám oběma donesl pivo. Propletl jsem si s Louim prsty a snažil se zapomenout na to, co se stalo.
"Kluci, tohle je Eleanor. Je to kamarádka Perrie a Danielle. Sophii už znáte ne?" představil nám roztomilou brunetku, Niall.
"Těší mě, jsem Harry. A tohle je můj přítel Louis." Pousmál jsem se na El a stiskl její ruku. Už teď jsem věděl, že ji nebudu mít rád. Ale Louimu přišla asi v pohodě, protože se na ni usmíval jako debil.

Po necelé hodině už tam byli skoro všichni opilí. Zayn s Perrie se vytratili a Liam se Soph se tam po sobě plazili přímo před námi. Nesnášel jsem tyhle stavy, ale nemohl jsem jim nic říct. Sklonil jsem se k Louimu a dal mu pusu. Ten se na mě nechápavě podíval.
"Co je?" optal jsem se ho.
"Bavím se s El jestli nevidíš." Vyjel po mě. Nechápavě jsem na něj hleděl.
"A to ti nemůžu dát pusu, když se s někým bavíš?" pozvedl jsem obočí.
"Je to neslušné, jestli nevíš." 'vysvětlil' mi.
"Aha, tak promiň, že jsem měl chuť políbit svého přítele." Šeptl jsem, zvedl se a vydal se za Niallem.

"Ahoj zlato, tak jak se ti líbí oslava?" usmál jsem se na něj a objal ho. Niall pozvedl koutky do úsměvu.
"No představoval jsem si to trošku jinak. Asi s větším zájmem o mě." Vysvětlil.
"Znáš to. Takhle to dopadá vždycky. Ale ještě pořád tu máš mě." Mrkl jsem na něj a společně jsme odešli do kuchyně. Tam jsme si udělali pár 'mňamek' a mezitím se spolu bavili o všem možném.
"Nevím proč, ale Louis mi přijde poslední dobou nějaký divný. Stalo se mezi vámi něco?" zeptal se najednou Niall.
"Bojí se přiznat, že je gay." Řekl jsem a dál se ládoval zákuskem. Niall přikývl.
"A tobě to jako nevadí?" díval se na mě zaujatě.
"To víš že vadí, ale co můžu dělat. Dokud se s tím sám nesmíří, nemůžu mu s ničím pomoct." Šeptl jsem smutně. Niall ke mně došel a objal mě.
"Bude to dobré, uvidíš." Usmál se na mě a dal mi pusu na tvář.
"To doufám, protože už bych se rád posunul dál." Řekl jsem a podal mu čokoládový preclík.
"Fuj to nechci. Je to totálně odporné." Zhnusil se nad preclíkem a hodil ho na druhou stranu kuchyně.
"Jsi pako, Nialle." Zasmál jsem se a snažil se ho jít najít a uklidit, ale Niall mě zadržel.
"Nešahej na to, donesla to Eleanor." Řekl tiše. Nechápavě jsem se na něj podíval.
"Nemám ji rád." Vysvětlil.
"Tak to jsme dva. Myslel jsem, že ten pocit mám jen já." Přiznal jsem. Niall pokýval hlavou v nesouhlasu.
"Věř mi, že ho nemáme jen my dva." Řekl vážně. Přikývl jsem.
"No ale Louimu se očividně líbí." Dodal najednou. Mrkl jsem za roh a nevěřil svým očím. Právě se s ní líbal a vůbec ho nezajímalo, že jsem ve vedlejší místnosti.

"Loui?" zašeptal jsem a po tváři se mi spustila první slza. Louis ale nereagoval a dál jí strkal jazyk do krku. Neměl jsem sílu to pozorovat a tak jsem kolem nich prošel, nasedl do auta a vydal se pryč. Slzy mi tekly proudem a já si je musel každou minutu utírat, abych vůbec viděl na cestu. Ještě ke všemu začalo pršet. Připadalo mi to, jako kdyby se počasí měnilo přesně podle mé nálady.
V tom mi došla smska. Mrkl jsem na mobil a přečetl si tři slova, které mi zlomily srdce.

"Musíme se rozejít." Zněl text smsky. Utřel jsem si slzy a podíval se na vozovku. Bylo ale pozdě. Auto mířilo přímo do stromu. Chtěl jsem stočit volant, ale byl jsem v takovém šoku, že jsem to nestihl. Naboural jsem. Po tvářích mi začala stékat krev ze všech míst, které jsem měl poraněné a já cítil, jak pomalu ztrácím vědomí.
 

8 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 poppy poppy | 10. března 2014 v 14:27 | Reagovat

Néé :(. Je to..krásně napsané a smutné zároveň.

2 Styles Claire Styles Claire | E-mail | 25. dubna 2014 v 22:58 | Reagovat

Božínku'3 ..Tak úžasné, ale bohužel se smutným koncem. Ve skutečnosti se nikdy nerozejdou <3 Jsou si souzeni <3 ("Hi! Ooops") :3 ..Proč by to měli číst nějaké ESíčka? ._. :D

3 larryshipper larryshipper | E-mail | 2. června 2014 v 12:35 | Reagovat

OOu,je to boží a smutný zároveň!:3:)
Je to hrozně hezký:')

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama