Nobody can't stop us

20. července 2013 v 3:54 | Sungji |  -> FF na přání <-
Název: Nobody can't stop us (Nikdo nás nedokáže zastavit)
Pairing: Larry (Louis/Harry)
Díl: 1/1
Věnováno: Míši
Pozn.: Omlouvám se za zpoždění, ale poslední dobou nestíhám. Snad se ti povídka bude líbit :)




Psal se rok2010 ajá se chystal na pěveckou soutěž. Měl jsem se zúčastnit britského X-factoru. Moc jsem nevěřil tomu, že by mi něco takového mohlo vyjít, ale mamka mě v tom plně podporovala a díky ní jsem tam vůbec šel.

Celý vystresovaný jsem si stoupl do fronty lidí, která vedla až někam daleko. Zatím jsem stál venku, ale pomalu už jsem se blížil k svému snu.
Jakmile jsem se zapsal, stoupli jsme si s mamkou dozadu, abychom měli trochu soukromí. Mamka se mě celou dobu snažila nějak utěšit, ale nějak mi to nepomáhalo.
"Jdu na záchod." Usmál jsem se na ni a vykročil směr WC.

Když jsem tam vešel, spatřil jsem jednoho kluka. Měl hnědé rovné vlasy, bílou košili a černou kravatu.
"Ahoj." Řekl a usmál se. Měl ten nejkrásnější úsměv, který jsem kdy viděl. Poté odešel. Ještě chvíli jsem tam stál a nějak se z toho nemohl dostat. Nakonec jsem odešel, aniž bych něco udělal.

Když jsem se vrátil zpět za mámou, oznámila mi, že už za chvíli budu na řadě. A opravdu to netrvalo dlouho a já už musel jít na pódium před všechny ty lidi. Zhluboka jsem se nadechl a stoupl si před porotu.

"Ahoj, jak se jmenuješ?" zeptal se Simon. Nervózně jsem se představil a poté už začal zpívat svou písničku 'Isn't she lovely'. Když jsem dozpíval, většina lidí začala tleskat, ale porota se netvářila nějak moc nadšeně.
Nakonec jsem ale uslyšel ty slova, které mě pustily dál. Mamka mě přivítala s otevřenou náručí, celá nadšená a říkala mi, jak věděla, že to dokážu.

Týdny ubíhaly a došlo na další vyřazování. Když jsem uslyšel to 'ne', které znamenalo, že mám odejít, zhroutil se mi svět. Ale poté mě zavolali zpět, což jsem moc nechápal. Stoupl jsem si zpět na to pódium, které znamenalo můj život a všiml si, že tam se mnou stojí ještě další 4 kluci. Nechápavě jsem se na ně podíval.
"Rozhodli jsme se, že z vás vytvoříme skupinu." Uslyšel jsem Simona. Všichni jsme se se slzami objali a radovali se z toho, že tu můžeme stále být.

S klukama jsem se seznámil a zjistil, že jsou to nejlepší lidi, s kterými bych mohl mít skupinu. Ale co jsem si uvědomil bylo to, že jednoho z nich už jsem znal. Byl to ten hnědovlásek, kterého jsem potkal na záchodech.
"Potkali jsme se na záchodcích." Řekl jsem směrem k němu. Hnědovlásek se na mě usmál.
"Ach ano, jsem Louis." Řekl a už jen to jméno mi přišlo strašně roztomilé.
"Harry." Řekl jsem a od té doby se z nás stali nejlepší kamarádi.

Vymysleli jsme název, který nás měl proslavit po celém světě. ONE DIRECTION. A i když jsme v X-factoru skončili na 3 místě, odnesl jsem si z tama něco mnohem důležitějšího. Tři úžasné kamarády, s kterými jsem tvořil skupinu a jednoho člověka, kterého jsem nadevše miloval. Ano, s Louim jsme se dali dohromady už asi dva týdny po tom, co jsme spolu začali trávit většinu času. Nikdy předtím sice s klukem nechodil, ale věřil jsem mu, když říkal, že mě miluje.

♥♥♥

Rok 2013 a my už na kontě máme dvě úžasné CD a miliony fanoušků po celém světě. Odehráli jsme hrozně moc koncertů a s Louim se pořád milujeme, i když je tu ten problém s Modest. Nedovolí nám světu oznámit, že jsme s Louim spolu i když už to většina našich fanoušků ví. Moc nechápu, proč by to tak vadilo naší kariéře, když si vezmu, že Jaymi z Union J to přiznal. Možná jsme to měli říct hned na začátku a bylo by všechno jednodušší a nemusela by se vymýšlet žádná blbost jako bylo Haylor nebo je Elounor. Stejně tomu nikdo nevěří.

"Hej Haz, ta kráva je zase tady. Bože ať mě neotravuje aspoň doma." Řekl Loui a plácl s sebou na postel.
"Jako TA kráva?" optal jsem se jej a lehl si k němu.
"Jo." Řekl naštvaně.
"Ale no ták. Už to nebude dlouho trvat. Jakmile skončí smlouva, budeme spolu." Usmál jsem se na něj a políbil ho. Louimu se na tváři objevil úsměv, když si představil, jak úžasné by to bylo.
"Miluju tě." Zašeptal a já ucítil ten hřejivý pocit u srdce, jako pokaždé, když to řekl.
"Já tebe víc, lásko." Pohladil jsem jej po tváři a znovu mu dal pusu.
"A teď už utíkej." Plácl jsem ho po zadku a vyhodil ho z našeho pokoje, i když nerad. Vždycky mě ubíjela představa, jak se tam musí vodit za ručičku s Eleanor a já si ani nemůžu vedle něj sednout. Je to utrpení.

Když se Loui večer vrátil, povídal mi o tom, jak se zase chudák musel přetvařovat a jak celou dobu myslel na mě. Naštěstí jsem mu to alespoň vynahradil sexem, který jsme spolu už celkem dlouho kvůli koncertům neměli. Většinou jsme byli tak unavení, že jsme si akorát lehli a spali. Ale už jen jeho přítomnost mi stačila k tomu, abych byl šťastný.

"Loui, slib mi, že zítra půjdeš ven se mnou. Mám něco v plánu a mohlo by to vyjít." Usmál jsem se na něj a pohladil ho po vlasech. Loui přikývl a poté už jsme šli spát.

Ráno, když jsem se vzbudil, Loui stále ještě spinkal. Připravil jsem mu snídani a donesl mu ji do postele. Sedl jsem si k němu a on otevřel očka.
"Na tohle bych si dokázal zvyknout." Usmál se a pustil se do jídla.
"To já taky." Políbil jsem jej a poté ho pozoroval, jak sladce papá.

Dnešní den měl být náš. Měl jsem totiž v plánu říct celému světu, jak to mezi námi je a že Larry shippers mají pravdu úplně ve všem, co říkají.
Domluvil jsem se s Louim, že se ve 3 potkáme v jedné kavárně. Modest nám dal dneska volno, tak jsem měl možnost toho využít. Posadili jsme se k jednomu ze stolů a já čekal, až se sem nahrne co nejvíc fanoušků a novinářů.
Nastal čas a já Louiho přede všemi políbil. Pár fanynek si to stihlo natočit a já doufal, že se to ještě dneska dostane po celém světě.
"Larry je real. S Louim jsme opravdu spolu a už nás nebaví ta zástěrka s Elounor nebo s Haylor. Smiřte se s tím." Řekl jsem a poté jsme z tama odešli.

Neubylo ani 10 minut a už mi volal manažer. Začal po mě řvát, jak si to dovoluju dělat a ať okamžitě oba příjdeme.
Chytl jsem Louiho za ruku a slíbil mu, že to bude v pořádku.

Když jsme došli za nimi, manažer ihned vyjel po Louim.
"Lewisi, proč prostě nedokážeš pochopit, že Eleanor je tvoje jediná šance. Musíš pořád dělat problémy?!"
"Nebyla to jeho vina a jmenuje se Louis. Do hajzlu, už nás nechte nepokoji. Chceme být spolu a nikoho nezajímá nějaká smlouva sakra. Jaký je problém v tom, že se milujeme?!" zakřičel jsem, vzal Louiho a nemínil se o tom dál bavit. Byla to naše věc ne jejich a oni nemají právo nám něco takového zakazovat.

♥♥♥

Jakmile jsme dorazili domů, Loui se rozplakal. Sedl jsem si k němu na postel.
"Copak se stalo?" optal jsem se jej.
"Nevydržím to. Už takhle dál nemůžu Haz. Nedokážu popírat naši lásku, ale zároveň nedokážu snášet tohle. Proč bychom měli každodenně bojovat za něco, co je naprosto normální? Nechci to takhle. Bude lepší když…" zavzlykal.
"Když?" do očí se mi taktéž nahrnuly slzy.
"Když se rozejdeme a budeme jen kamarádi." Řekl skoro neslyšně, ale já to slyšel až moc dobře. Ucítil jsem bodnutí u srdce a věděl, že tohle bylo to nejhorší, co mi kdy kdo řekl.
"Opravdu to chceš?" zašeptal jsem a snažil se udržet své slzy, tam kde jsou. Louis přikývl. Poté se zvedl a někam odešel.

Zabořil jsem hlavu do polštáře a začal brečet. Vzlykal jsem tak ustavičně, že mě uslyšel i Niall ve vedlejším pokoji. Přišel za mnou a pohladil mě po zádech.
"Co se stalo?" zeptal se. Podíval jsem se na něj, celý ubrečený a vrhl se mu kolem krku. Nikdy jsem si nemyslel, že zrovna jemu si budu vylívat srdce, ale potřeboval jsem to.
"Rozešel se se mnou." Zavzlykal jsem a věděl, že se mi právě zhroutil celý svět. Jak můžu žít bez něj? Bez jeho lásky, která mě celou dobu udržovala při smyslech?

Dny ubíhaly a Louis se se mnou skoro vůbec nebavil. Sem tam jsme prohodili pár slov, ale jinak mě úplně ignoroval. Bylo to divné, ale nejhorší bylo, že mě to strašně moc bolelo. Rozhodl jsem se, že se podívám na pár videí o Larry, abych si připomněl ty nádherné momenty. Ale předtím jsem ještě zašel na Twitter.

Zobrazila se mi hlavní stránka a v prvních čtyřech tweetech bylo:
"Larry se rozešli, co bude teď? Stále věřím v BULLSHIT. Je mi jedno, co managament udělá. Larry budou stále spolu."

"Viděla jsem Harryho s Louisem v jedné kavárně, kde se políbili. Tady je video, ale není v moc dobré kvalitě. Myslíte, že jsou stále spolu? Managament řekl, že to nebyli oni."

"Je mi líto Eleanor, ale ona si Louiho stejně nezaslouží. Larry bude navždy real!"

"Na stránkách o 1D kolují řeči, že se Larry rozešli. Co když je to pravda? Budeme teď shippovat Elounor? Ne! Chceme Larry zpět!"

Dál už jsem to raději nečetl. Bylo zvláštní, že o nás všichni věděli, ale Modest to stejně chtěl pořád zakrýt. Nakonec jsem najel na youtube a napsal: Larry Stylinson.
Ihned mi vyjelo hodně videí a já klikl na to nejdelší, které tam bylo.
Pustilo se to a zazněla písnička od Emeli Sandé: Read all about it. První fotka nás dvou a k tomu popisek, jak je to pravá láska. Po tvářích se mi spustily slzy a já se nemohl přestat dívat na naše fotky. Byly to tak krásné časy. Nevěděl jsem, proč to muselo skončit zrovna teď. Půl roku před koncem smlouvy. Před začátkem našeho vztahu, kdy jsme mohli být šťastní a konečně spolu. Jenže on to prostě ukončil a tím zničil vše, co pro mě nejvíc znamenalo.
"Co děláš?" ozvalo se ode dveří a dovnitř vešel Louis.
"Nic." Odpověděl jsem a utřel si slzy.
"Nelži." Pokusil se usmát, ale nešlo to, takže to vypadalo opravdu pofidérně. Přišel k mé posteli a koukl se na obrazovku notebooku. Uviděl naši fotku, jak si dáváme pusu.
"Proč na to koukáš?" optal se a sedl si.
"Protože mi to chybí." Zašeptal jsem a po tváři mi stekla další slza. Louis mě vzal za bradu a stočil můj pohled k němu.
"Ty víš, že mě taky." Usmál se a setřel ji.
"Tak proč?" zeptal jsem se.
"Protože to tak bude lepší pro oba." Vysvětlil.
"To neříkej. Bude to lepší jen pro tebe. Nemyslel jsi na to, jaké to bude potom, že ne? Nevěděl si, že to bude až tak těžké jít dál." Šeptl jsem a chytl jej za ruku. Louis se na mě podíval a pokýval hlavou v nesouhlasu.
"Myslel jsem, že to bude jako normální rozchod v každém vztahu. Ale je to mnohem silnější než cokoliv, co jsem kdy cítil." Rozplakal se. Vzal jsem jej do náruče a pohladil ho po vlasech.
"Nemusí to takhle být." Zašeptal jsem. Louis se na mě podíval s uslzenýma očima.
"Nesmíme být spolu Harry." Bylo to poprvé za poslední 3 roky, co mi takhle řekl, když jsme spolu byli sami.
"Ty jsi mi…" podíval jsem se na něj zraněně.
"Jsi kamarád…Harry." Zašeptal, vymanil se z mého sevření a poté odešel.

"Kamarád…Jsi kamarád, Harry." Zopakoval jsem a nemohl tomu uvěřit. Kamarád. Tohle slovo se ke mně z jeho strany nehodilo.
"Kamarád." Řekl jsem znovu, vzal si mikinu a rozešel se směrem do parku. Sedl jsem si na lavičku a dal si na hlavu kapuci, protože začalo pršet a navíc, nikdo mě nesměl vidět.
Nechal jsem dešťové kapky spadávat na sebe a vpíjet se do tmavé látky. Po tvářích mi tekly slzy a já nevěděl, co dělat. Jediné, co mě napadlo bylo ublížit si, ale nemohl jsem. Nemohl jsem tohle udělat celé skupině jen kvůli tomu, že jsem právě ztratil svou životní lásku. Nakonec jsem se rozhodl, že zajdu do gay baru a seznámím se tam s někým.

Vstal jsem a vyrazil na cestu. Když jsem tam došel, nikdo si mě nevšímal, až na jednoho kluka. Seděl v rohu i s pár přáteli a koukal přímo na mě. Měl na sobě fialovo-bílou košili a měl naprosto sladký úsměv. Jediné, co mi na něm vadilo bylo to, že byl strašně moc podobný Louimu.

Sedl jsem si k baru a sundal si tu promočenou mikinu. Dal jsem si pár drinků a začal být trochu opilý. Najednou se ten kluk objevil vedle mě. Přisedl si a představil se jako Eric.
"Těší mě. Jsem Harry." Řekl jsem už opravdu přiopile.
"Vím, kdo jsi." Uslyšel jsem jeho hlas. Byl tak něžný. Opravdu jako Louiho.
"Myslíš, že bychom mohli jít ke mně." Usmál se a já přikývl. Vstali jsme a on mě táhl ke dveřím baru. V tu chvíli jsem si říkal, že vyspat se s někým jako je on, je něco jako vyspat se s Louim. I když on byl ten jediný, s kterým bych teď chtěl spát.

V tom se otevřeli dveře a já už si opravdu začal myslet, že mám vidiny. Ve dveřích se objevil Louis.
"Pusť ho." Řekl Ericovi.
"Proč bych měl? Najdi si někoho jiného. Ten jde se mnou." Řekl a snažil se kolem Louiho protáhnout. Louis ho chytl pod krk a přitiskl ho ke zdi. Eric mě pustil a já spadl na zem.
"Řekl jsem ti, ať ho pustíš. Je to můj kluk." Řekl zuřivě, poté se ke mně sklonil, vzal mě kolem pasu a odvedl mě do auta. Tam mě připoutal a odvezl domů.
"Proč jsi to udělal." Řekl jsem, když mě ukládal do postele.
"Nedovolím, abys udělal nějakou hloupost, které by jsi později litoval. A navíc, nemůžu se dívat na to, jak tě má někdo jiný, než já." Usmál se a dal mi pusu na čelo.
"Prosím." Zašeptal jsem a natáhl k němu ruku, když chtěl odejít. Louis se na mě nechápavě podíval.
"Prosím, zůstaň." Zašeptal jsem znovu. Louis se na chvilku zamyslel, ale poté si ke mně přisedl. Pohladil mě po vlasech a chytl mě za ruku.
"Mrzí mě, co jsem udělal. Mrzí mě vše, co jsem řekl. Nikdy tě neopustím. Jsi to jediné, na čem mi záleží a chci být jen s tebou. Odpustíš mi?" řekl a já jen přikývl. Loui se ke mně přitiskl a dal mi pusu.
"Počkám tu s tebou." Usmál se a dál držel mou ruku.
"Miluju tě, Lou." Zašeptal jsem a poté už usnul.

♥♥♥

Ráno, když jsem se probudil, Louis spal na mé hrudi. Stále mě držel za ruku a já i když jsem měl kocovinu, jsem se jen usmál a pohladil ho po vlasech. Pokud jsem si dobře pamatoval, vrátili jsme se k sobě.
Louis se probral a sladce se usmál.
"Chyběl jsi mi." Zašeptal a objal mě.
"Ty mě víc." Pevněji jsem jej stiskl a užíval si každou sekundu jeho přítomnosti a doteku, jako kdyby to měla být poslední.

"Miluju tě." Řekl a já konečně mohl být zase šťastný.
 

14 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Míša :))) Míša :))) | 20. července 2013 v 10:30 | Reagovat

Je to úžasný :3 Děkuju :))) Já nevím co k  tomu napsat :)))))) Ale moc děkuju :)))

2 Míša Míša | 2. srpna 2013 v 21:46 | Reagovat

:'D božemůj! dokonalý :) brečim!!

3 Ellight Ellight | Web | 13. srpna 2013 v 22:26 | Reagovat

Tu se ti hlásí nová pravidelná čtenářka, dokonale píšeš :)

4 Emi Emi | 22. srpna 2013 v 0:26 | Reagovat

Uzasne!!!Milujem Larry♥:*

5 Lilyan*** Lilyan*** | Web | 22. srpna 2013 v 22:59 | Reagovat

Chci aby na konci roku řekli,že jsou spolu,ale nechci aby to bylo tak jako tady protože jsem měla hysterickej záchvat :/ Krásně píšeš to ano, ale já vážně tady šíleně vzlykala a brečela. Určitě budu číst ;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama