Stay with me

16. června 2013 v 14:28 | Sungji |  One Direction

Název: Stay with me (Zůstaň se mnou)
Pairing: Larry (Louis/Harry), Zarry (Zayn/Harry)
Díl: 1/1
Věnováno: Akumu
Pozn.: Omlouvám se, pokud se ti to nebude líbit. Když tak si napiš ještě o jednu ;)



"Doufám, že to pochopí." Šeptl jsem a vydal se společně s Harrym ruku v ruce za zbytkem kluků.
"Určitě." Usmál se a pevněji mě stiskl. Usmál jsem se sám pro sebe a poté jsme se posadili k jídelnímu stolu. Všichni tři se na nás podívali.
"Jsme spolu." Prohlásil Hazza a mě poskočilo srdce. Byl jsem tak šťastný, až jsem nevěděl, co říct.
"To jako vážně?" podíval se na nás podezíravě Zayn. Myslel jsem, že z toho všichni budou nadšení, ale on po nás vrhal zvláštní pohledy. Jako kdyby mu to vadilo. Ale Harry jen s úsměvem přikývl. Niall se sladce usmál a vrhl se na nás. Pevně nás objal a my se jen usmívali s ním. Věděl jsem, že Niall je za nás šťastný a nic nepředstírá. Poté se k nám nahrnul i Liam.
"Jsem za vás tak rád. Konečně spolu." Usmál se a objal svého přítele, Nialla. Byli tak krásný pár, ale my byli prostě hezčí. Nakonec došel i Zayn. Konečně vypadal normálně a usmíval se.

Po tomhle oznámení jsme se s Harrym přesunuli k nám do pokoje. Za těch posledních pár měsíců, jsme si mohli konečně užít chvilku sami, tak jak se to patří.
"Miluju tě, Haz." Zašeptal jsem, když jsem jej líbal na krku. Harry se jen rozkošně usmál a přitáhl si mě více k sobě. Něžně mě políbil na rty a rukou mi přejel po zadku.
"Já tebe víc, Lou." Mrkl na mě a já se jen usmál. Poté jsme se znovu políbili. Převalil mě pod sebe a vysvlékl mi tričko. Pohladil mě po hrudi a já se na něj stydlivě podíval. Hazza se jen zasmál a pokračoval v jeho úmyslech. Nebránil jsem se tomu. Právě naopak. Chtěl jsem ho jako ještě nikdy předtím.

Pomohl jsem mu svléknout jeho košili a spolu s mými kalhoty ji hodil na zem. Pak jsem se vrhl na jeho pásek. Rozepl jsem jej a uviděl, že je Hazza dost nadržený. Sladce jsem se usmál a olízl si rty. Vypadalo to mega úchylně, ale já si prostě nemohl pomoct. Rty jsem se letmými polibky dotýkal jeho bříška, až jsem se dostal k jeho trenkám. Tázavě jsem se na něj podíval. Harry přikývl a poté se poddal mým ústům, které už obepínaly jeho chloubu.
Po pár tazích jsem jej chytil do ruky a přitom se na Harryho usmíval. Miloval jsem jej tak moc, že to ani nešlo popsat.

Za chvíli už sem ležel na posteli, nedočkavý a roztoužený po Harrym. Jeho zelené oči na mě upřely pohled, který jasně naznačoval, jak moc po mě touží. Sladce jsem se na něj usmál a čekal, až do mě pronikne. Netrvalo dlouho a oba dva už jsme leželi celý udýchaní a vysílení.
"Až se uklidním, udělám nám něco k snědku." Zašeptal Hazza a políbil mě na můj zpocený krk.
"To by bylo fajn." Řekl jsem přerývavě. Můj dech byl abnormálně zrychlený, ale nedivil jsem se. Sex s Harrym byla jedna z nejkrásnějších věcí na světě. A další věc, ve které je naprosto nejlepší.

Po pár minutách se Harry odebral do kuchyně. Ještě chvíli jsem ležel v pokoji a přemýšlel nad tím, jaké štěstí mám, když jsem s ním. Nakonec jsem ale nechtěl čekat, až Harry příjde a tak jsem šel za ním.

"Vím, že to chceš." Uslyšel jsem najednou. Schoval jsem se za roh a vzdáleně pozoroval Zayna, jak mi sjíždí Harryho.
"Ale no ták. Louis nestojí za nic. Kašli na něj. Se mnou to můžeš mít o dost lepší. Víš, jaký jsem. Může to být jako tenkrát." Řekl Zayn a přejel prstem po Harryho stehně.
"Nic nebude jako tenkrát. Miluju ho a nechci ho opustit kvůli někomu, jako jsi ty. Byla chyba, že jsem si s tebou vůbec začal." Řekl Harry a dál se věnoval přípravě jídla. Už jsem tam chtěl jít a Zaynovi rozbít hubu, když v tom Zayn Harryho políbil. Čekal jsem, že se Hazza odtáhne nebo že mu jednu vlepí nebo cokoliv jiného. Ale on tam jen nečině stál a nechal se líbat. Už jsem na to neměl síly. Musel jsem z tama pryč.

Vrátil jsem se do našeho pokoje a převlékl se do venkovního oblečení. Po tvářích mi stékaly první slzy, ale bylo mi to jedno. Jediné co jsem chtěl bylo odtud vypadnout.
Když jsem odcházel, slyšel jsem, jak Harry Zaynovi něco říká, ale už mi to bylo jedno. Vzal jsem si všechny své věci, obul se a nasedl do auta. Jel jsem ke své rodině.

♥♥♥
"Ahoj Lottie." Přivítal jsem svou mladší sestru, když jsem dorazil domů. Ta se na mě usmála, ale jakmile si všimla mého výrazu, její tvář zkameněla.
"Neříkej že Harry." Zašeptala. Ani jsem nemusel odpovídat. Oba jsme se posadili do obýváku. Naštěstí nikdo jiný doma nebyl. Zbytek rodiny jel na dovolenou.
"Jakto že nejsi s nimi?" optal jsem se jí.
"Měla jsem takové to tušení, že musím zůstat doma. Vidím, že se potvrdilo."
"Ani nevíš, jak jsem rád, že jsi zůstala. Nevím, co bych dělal sám v takovém velkém domě."
"A co se vlastně stalo?" optala se mě. Oči se jí zalily slzami, když jsem se na ni smutně podíval.
"Neříkej, že jste se rozešli. Prosím." Šeptla. Harryho měla ráda. Byl pro ni jako bratr. Sem tam si spolu jen tak vyšli ven. Na nějakou párty nebo tak. Trávila s ním opravdu nádherné chvíle.
"Ještě ne." Odvětil jsem.
"Jak ještě? Plánuješ to snad? Pohádali jste se? To se stává." Koukla na mě nechápavě.
"Táhl to se Zaynem, který ho asi před 4 hodinami sjížděl u nás v kuchyni. Harry ho sice odmítl, ale když ho Zayn políbil, nebránil se tomu. Co když k němu ještě pořád něco cítí? Zayn je po sexuální stránce více založený. Co když mu chybí sex s ním?" vychrlil jsem to na ni.
"Lou, víš, že tomu moc nerozumím, ale určitě by tě neopustil kvůli tomuhle. Nech jej ti to vysvětlit. Určitě si uvědomíš, že jsi to moc hrotil. Miluje tě, tak proč se za ním nevrátíš a nevyříkáte si to?" usmála se, ale v jejím hlase moc jistoty nebylo.
"Ale až zítra. Dneska si uděláme párty." Dodala. S úsměvem jsem přikývl, i když jsem se na to moc necítil.
Donesl jsem si věci nahoru do pokoje, když v tom mi někdo zavolal. Koukl jsem se na display. Byl to Harry a navíc jsem měl 35 nepřijatých hovorů. Taktéž od něj. Chvíli jsem se na něj díval a přemýšlel, jestli to mám vzít nebo ne. Nakonec to položil, takže rozhodl za mě.
"Chybíš mi." Zašeptal jsem a vydal se zase zpátky za Lottie. Obvolávala své kamarády, kteří měli přijít k nám na večírek.
"Mám pro tebe překvapení. Ale dostaví se až večer." Usmála se. Nechápavě jsem se na ni podíval.
"Neřeknu." Protestovala.
"Okamžitě." Zasmál jsem se a vrhnul se na ni.
"Ne-e" protestovala dál.
"Nezapomínej, že vím, co na tebe platí." Zákeřně jsem se usmál a utíkal do jejího pokoje.
"To si zkusíš!" zaječela a běžela za mnou. Rychle jsem zavřel dveře a přiběhl k její posteli, kde měla plakáty Union J.
"Dívej, co udělám Jaymimu." Natáhl jsem ruku k jednomu s plakátů, když vtrhla do pokoje.
"Nesahej na něj!" hodila po mě vražedný pohled.
"Vždyť je gay." Usmál jsem se.
"To ty taky a milují tě miliony holek." Řekl a já si uvědomil, že jsem zamířil na špatnou notu.
"To je fakt. Ale já jsem hezčí, protože jsem tvůj bratr." Vyplázl jsem na ni jazyk.
"Jistě, tak vypal od mého miláčka." Usmála se a vystrčila mě z její postele. Dočista jsem zapomněl na to, kvůli čemu tohle vůbec bylo.
Společně jsme se vrátili do obýváku a každý z nás si rozvrhl, co bude připravovat. Nakonec jsem dostal na starost občerstvení.
Došel jsem do kuchyně a začal chystat brambůrky a ostatní blbosti k zakousnutí. Dokonce jsem udělal i sendviče, kdyby měl někdo hlad. Dal jsem vychladit pár flašek coly a nějaké džusy. Kvůli tomu, že Lottie měla i nezletilé kamarády, nemohl jsem dovolit, aby se opili v našem domě.
Za necelé dvě hodiny už tady stálo snad milion lidí a zábava se začala rozjíždět. Muzika hrála naplno a všude poskakovali teenageři. Byl to zvláštní pocit, ale cítil jsem se, jako že sem patřím.
"Tvé překvapení právě přichází." Zašeptala mi najednou Lottie do ucha. Ukázala směrem ke dveřím a já spatřil člověka, který pro mě strašně moc znamená. Ale místo toho, abych se za ním rozběhl a políbil ho, jsem tam stál a čekal, co se bude dít.
"Jak jsi mi to mohl udělat? Takhle si zmizet. Víš, jaký jsem měl strach?" vyčetl mi hned na začátku Harry. Poté mě objal.
"Myslím, že jste si se Zaynem měli co vyříkat." Nechtěl jsem na něj být hnusný hned ze začátku, ale strašně mě štvalo, že jsem nevěděl, na čem jsem.
"Lou, ty o tom víš?" zašeptal. Přikývl jsem.
"Slyšel jsem vás v kuchyni. Viděl jsem tě, jak ses nechal líbat." Říkal jsem skoro neslyšně. Harry mě vzal za ruku a odtáhl mě nahoru do mého pokoje.
"Tady to bude lepší." Řekl si sám pro sebe a sedl si za mnou na postel.
"Není to tak, jak si myslíš. Ano, měl jsem ti říct, že jsme spolu ještě dávno předtím, než jsem tě poznal, chodili. Ale zároveň jsem chtěl na to zapomenout a nejlepší bylo, to nikomu jinému neříkat." Vysvětlil.
"A jak mi vysvětlíš ten polibek? Harry, stál si tam a nic nedělal! Nechal ses normálně políbit od tvého ex, i když jsi teď se mnou!" skoro jsem na něj křičel, jak jsem byl rozčílený.
"Já vím Lou. Neměl jsem to nechat zajít tak daleko. Omlouvám se, ale mezi námi vážně nic není. Já jen…"
"Ty co Haz? Ty co?" pomalu jsem začínal brečet.
"Spali jsme spolu." Zašeptal.
"Po tom, co mě políbil mě ojel a já nemohl nic dělat. Měl jsem v hlavě jako kdyby zatmění. Nechtěl jsem. Nechtěl jsem ti ublížit, ale měl bys to vědět." Dál šeptal se sklopenou hlavou, jako kdyby studoval podlahu.
"Ty jsi co?" nějak mi jeho slova nedocházely. Nebo jsem spíše nechtěl vědět, co to všechno znamená?
"Lou." Natáhl ke mně ruku, ale já uhnul.
"Je konec. Nesahej na mě!" vykřikl jsem, sebral se a odešel ven. Jak mi to mohl udělat? Chápu, že se nechal políbit, ale tohle? Jak může někdo s někým spát, aniž by si uvědomoval, co dělá?! Nesmysl!
Posadil jsem se na okraj cesty a koukal na kapky, které padaly z mraků. Začínalo pršet. Protřel jsem si ruce, protože se začínalo ochlazovat a já měl na sobě jen tričko s krátkým rukávem.
"Měl bych jít domů." Zašeptal jsem, ale odmítal se tam vrátit. Nebudu s ním v jedné budově. Co si o sobě sakra myslí?!
♥♥♥
Týdny ubíhaly a já se pořád nemínil vrátit k nám do domu. Věděl jsem, že Niall s Liamem by byli rádi, kdybych se vrátil, ale stejně jsem nemohl. Byl tam totiž on. A tentokrát jsem nemyslel Harryho. Nesnesl bych jediný pohled na něj, aniž bych mu nechtěl rozbít tu jeho hnusnou hubu. No abych pravdu řekl, Zayn byl hodně pěkný, ale teď mě prostě dost štval.
Jenže rodiče plánovali svůj návrat a tak jsem musel zmizet. Chtěl jsem se ubytovat aspoň na další týden v hotelu, ale Liam mi zavolal, že mě s Niallem rádi uvítají ve svém pokoji. Moc se mi nezamlouvalo rušit tenhle páreček, ale nic jiného mi nezbývalo. A tak jsem se vrátil domů.
"Konečně jsi tady!" vypískl Niall, sotva jsem otevřel dveře. Prudce mě obejmul a Liam se k němu přidal. V tom vykoukl zpoza dveří Harry. Váhavě se na mě podíval a vyčkával, jak zareaguju. I když jsem o něm věděl, ignoroval jsem ho. Neměl jsem náladu se na něj jen podívat, natož mu něco říct.
"Vezmu ti věci." Usmál se Liam a táhl mou tašku k nim.
"Můžeš být tady. Mě to nevadí." Zašeptal Harry. Podíval jsem se na něj.
"Pochybuju, že je pro mě ještě nějaké místo."
"Spí spolu." Zašeptal mi Niall do ucha, když jsme přicházeli ke dveřím jejich pokoje.
"Opravdu?" nevěřil jsem.
"Každou noc." Vložil se do toho Liam.
"Mrzí mě to." Sklopil smutně hlavu Niall.
"To nevadí." Rozcuchal jsem mu jeho blonďaté vlásky. Niall se usmál, ale nebyl to ten jeho typický úsměv, který vám zvedne náladu i kdyby byla apokalypsa. Byl to spíš ten vynucený úsměv, aby jste si nepřipadali blbě.
Když jsem se konečně nastěhoval do jejich pokoje, zjistili jsme, že nemáme postel pro mě. A tak jsme se rozhodli, že ji přestěhujeme z mého bývalého pokoje.
Všichni tři jsme vyrazili k mé posteli, ale k mému neštěstí, jsme ty dva při něčem vyrušili.
"Sorry." Řekl Niall, ale nemínil zavřít dveře a odejít. Prostě vešel a došel k jedné straně postele. Liam to také moc neřešil a přidal se k Niallovi.
"Lou?" zavolal na mě Liam, ale já tam jen tak stál a koukal na ty dva. Leželi nazí v posteli, na které jsme se milovali my dva. Oči mi začali slzet a Harry se na mě smutně díval. Nevěděl jsem, jestli už mě nemiluje, nebo jen nedokáže překousnout to, že jsem odešel. Ale ať už to bylo jakkoliv, bolelo mě to.
"Lou." Sykl Niall. Rychle jsem se vzpamatoval a šel pomoct klukům s mou postelí.
"Tu si berem." Řekl Niall opovrženě a nakonec jsme odešli i s mou postelí.
Celý den jsem nechtěl vylézt z pokoje, ale večer jsme se kvůli Liamovi museli všichni setkat v kuchyni.
"Takhle to dál nejde. Vím, že jste se rozešli, ale nemůžete se k sobě takhle chovat. Bydlíme ve stejném domě, tak to zkuste překousnout." Řekl, když jsme se dostavili.
"Vlastně jsme se ještě nerozešli." Šeptl Harry.
"Právě teď je konec. Nechápu, jak můžeš říct, že jsme se nerozešli, když s ním už dávno šukáš! Jsi normální?!" vyjel jsem po něm.
"Lou, uklidni se." Pohladil mě po zádech Niall.
"Ne, nebudu se uklidňovat. Nebudu dělat, že se nic nestalo. Nebudu říkat, že jsem v pořádku. Nejsem! Ublížil mi jako ještě nikdo předtím a teď se s ním mám normálně bavit? Promiň, ale tohle je na mě moc." Vychrlil jsem to ze sebe. Harry se na mě podíval, poté se rozbrečel a odešel.
"Neměl bys jít za ním!" zařval jsem na Zayna. Zayn se na mě nechápavě podíval.
"Je to jeho problém, ne můj." Řekl a bylo mu naprosto jedno, že jeho nynější přítel brečí.
"Debile." Řekl jsem, zvedl se a odešel do svého pokoje.
"Jsi opravdu kretén!" uslyšel jsem někoho řvát.
"Já jsem kretén? To ty jsi opustil kluka, kterého miluješ, kvůli sexu. Moje vina to není." Říkal Zayn.
"Udělal jsem chybu a teď to vím. Ale díky tobě mě už Lou nechce ani vidět. Proč si to vůbec dělal?!" vzlykal Harry.
"Běžte se hádat někam jinam!" uslyšel jsem Liama a pak se celá hádka ztlumila.
Někdo otevřel dveře a přišel ke mně. Ležel jsem na posteli, schoulený do klubíčka a nechal své slzy spadávat na polštář.
"Lou" šeptl Niall a pohladil mě po vlasech.
"Miluju ho." Zašeptal jsem a rozvzlykal se.
"Já vím." Konejšil mě. Přitáhl si mě k sobě do náruče a tiše mi šeptal, že všechno bude v pořádku.
"Loui, pojď sem!" zakřičel Liam. Oba dva jsme se rozběhli směrem, kterým jsme slyšeli výkřik.
"Co je?" vyjekaně jsem na něj hleděl.
"Harry právě řekl, že tě miluje a Zayn zase, že ho jen využíval." Vysvětlil Liam.
"A co jako? Když někoho miluješ, tak nespíš se svým ex." Řekl jsem.
"To sice ne, ale uvědomil si, že udělal chybu. Měl by jsi mu odpustit, i když po tobě žádá hodně. Miluješ ho přece." Liam se na mě povzbudivě podíval.
"Ne Li, nemůžu mu odpustit tohle. Vždyť jsme se tak dlouho snažili o to, abychom spolu mohli být. Konečně jsme se toho dočkali a on se se mnou ani nerozejde a už spí s někým jiným a ještě ke všemu s mým kamarádem. Tohle se neodpouští." Se slzami v očích jsem byl pevně rozhodnutý, že Harrymu druhou šanci nedám.
"Tak uvidíme, jak se popereš s tímhle." Usmál se Liam, otevřel dveře a strčil mě k nim do pokoje. Poté je zamkl.
"Děláš si prdel? Okamžitě odemkni, nechci tu být!" křičel jsem a mlátil na dveře.
"To já taky ne a musím." Ozval se Zayn.
"Drž hubu nebo ti ji rozbiju." Vyjel jsem po něm. Tak tak jsem se držel.
"Lou." Oslovil mě Harry.
"Nemluv na mě." Zašeptal jsem a pořád propaloval Zayna pohledem.
"Zkus to." Řekl posměšně a já se na něj vrhl. Svalil jsem jej na zem a chystal se mi opravdu rozkřápat ten jeho ksicht.
"Lou." Harry mě chytl za ruce a sundal mě ze Zayna. Momentálně mě štvalo, že má Harry větší sílu než já, ale nemínil jsem to tak nechat. Jakmile si Harry začal myslet, že jsem v klidu, vrhl jsem se na Zayna znovu a tentokrát mi opravdu jednu vrazil. Začal mu valit krev ze rtu, ale Zayn se jen přiblble usmíval.
"To je všechno, co umíš? To je vše, co uděláš, když jsem ti přebral tvou životní lásku? Jak ubohé." Zasmál se.
"Nedělej to, Lou." Řekl Hazza, ale tentokrát mi v tom nebránil. Otočil jsem se na něj a uviděl, jak mu slzy stékají po obličeji. Opravdu si uvědomil, že Zayn nebyl ten, který by pro něj udělal cokoliv. Ten, který by ho miloval.
Najednou jsem ucítil tvrdý náraz na mé tváři. Zabolelo to a já si prohrábl vlasy. Na mé ruce se objevila spousta krve a za pár vteřin jsem ztratil vědomí.
Když jsem se probral, ležel jsem v posteli a někdo mě držel za ruku. Slyšel jsem, jak někdo vzlyká a něco říká.
"Nesmíš mě opustit Lou. Miluju tě. Miluju tě slyšíš? Omlouvám se za vše, co se stalo a vím, že mi neodpustíš. Ale i tak tě nepřestanu nikdy milovat." Nenápadně jsem se koukl vedle sebe a spatřil Harryho. Jeho oči byly celé červené od slz.
"Jsem rád, že jsi si uvědomil svou chybu." Zašeptal jsem. Hlava mě bolela a já totálně nevěděl, co se stalo.
"Jsi vzhůru!" vypískl Harry a jeho tvář se změnila zase v tu šťastnou, kterou jsem znal.
"Co se stalo?" optal jsem se jej. V tom Harry zase zesmutněl a rozčílil se. Bylo poznat, že se mu v žilách vaří krev.
"Praštil tě lampičkou přes hlavu." Zašeptal. V tom jsi na to vzpomněl. Rozbil jsem mu hubu a on mi takhle oplatil.
"Je mi to líto." Dodal.
"Není to tvá chyba. Tedy aspoň ne tohle. A mimochodem, kde je?" rozhlédl jsem se po pokoji.
"Liam už ho pustil, ale nás dva tu nechal zamklé. Asi si myslí, že se to takhle vyřeší."
"Aha. Tak to pak jo." Posadil jsem se a prohmátl si hlavu. Bolelo to, ale po krvi nebyly žádné stopy.
"Ošetřil jsem ti to."
"Haz, víš, že bych ti rád odpustil…" zašeptal jsem. Harry smutně přikývl.
"A proto to taky udělám. Vím, jak tě to mrzí a vím, jak moc tě miluju a že můj život by bez tebe nebyl to pravé." Usmál jsem se na něj. Musel jsem to udělat. Miloval jsem ho a on mě, tak proč to nezkusit znovu. I když udělal to, co udělal.
"Opravdu?" rozzářil se.
"Opravdu." Usmál jsem se znovu a v tom mě Harry políbil. Jak moc mi tohle chybělo. Jak moc mi chyběla jeho přítomnost, jeho polibky, jeho doteky, jeho sladký hlas. Chyběl mi on a já už jen doufal, že s ním budu navždy.
"Miluju tě." Zašeptal a po tváři se mu rozlil ten rozkošný úsměv, který jsem tak miloval.
"Já tebe víc." Přitáhl jsem si ho k sobě a vášnivěji mu polibek oplatil.
 

8 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Jamie Williams Jamie Williams | Web | 16. června 2013 v 18:55 | Reagovat

Je to sladké, ale pobavila mě skutečnost, že ho praštil a on si prohrábl vlasy :DDD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama